Protože jsem měl v Norsku návštěvu z Čech, rozhodli jsme se, že
vyrazíme někam do přírody. Skarvheimen leží asi
pět hodin cesty vlakem na trati z Osla do Bergenu a zbytek se dojde
pěšky.
Cestou z vlaku je vidět ledovec ve Finse. Neroztává ani v létě, ale spíš to bude tím, že ve Finse léto není. Chvíli na to jsme přesedli na lokálku do Flåmu. Železnice vede strmým kaňonem z hor dolů do fjordu. Cestou je možné vidět víly, jak tančí nad vodopádem a pouští si k tomu norské lidové zvuky. Pak jsme se ještě povozili lodí po fjordu a vystoupili jsme v Aurlandu.
Odtud vede na východ údolí Aurlandsdalen. Je to tak na dva dny cesty, převýšení přibližně kilometr. Úbočí jsou tak strmá, že místy se na nich neudrží ani jinak obvyklý poloprales. Kvůli tomu se tu také špatně hledá místo na spaní, i když je táboření v Norsku povolené celkem všude. V údolí teče říčka Aurlandselvi, která na horním toku občas tvoří malebná jezera.
Ke konci údolí stromů ubývá a objevuje se tráva, místy i bažiny. Často narazíme na ovce, které se přes léto pasou v horách a na podzim sejdou dolů do nížin na porážku. Jak se Skarvheimen postupně zvedá, tráva řídne. Občas se objeví horské květiny nebo mech, ale nakonec zůstanou jen balvany a zbytky sněhu. Skákání z balvanu na balvan už nás začínalo trochu zmáhat, ale museli jsme vydržet až k ledovcovému jezeru, kde se dalo najít místo na stan. Další den jsme přespali v chatě, které v norských horách často bývají. Používají se i v zimě, kdy v nich přespávají lyžaři. Proto často bývají dvě chaty vedle sebe. Kdyby nešťastnou náhodou jedna z chat chytla od neopatrně zapálené svíčky, lyžaři se zachrání ve druhé z nich a neumrznou.
Poslední den jsme sešli do údolí na autobus
zpátky do Osla. Nejvyšší bod naší
cesty byl asi 1500m, na autobus do Breistolu jsme museli sklesat asi 500.
Zřejmě by bývalo lepší jít opačně.
Vzhledem k tomu, že Aurland leží ve fjordu, na úrovni
moře, měli bychom to víc z kopce.
Cestou jsme v Aurlandsdalu potkali poměrně dost lidí. Potom ve Skarvheimu jsme jich viděli už jen pár. Většinou lelkovali kolem chat.
Celkově dává náš vandr docela dobrou představu o krajině Norska, od fjordu až po nehostinné hory. Vyšší hory jsou Jotunheimen na sever od Skarvheimu a Rondane na východ od Jotunheimu. Fjordy jsou hlavně na západním pobřeží, většinou kopec skoro kolmo kilometr dolů, voda a kopec skoro kolmo kilometr nahoru.